Korán, jeho výklad a struktura


Korán je svatá kniha islámu, která podle muslimů obsahuje doslovné zjevení Mohamedovi. Mohamed tvrdil, žekorán nepocházejí od něj, ale že mu je diktoval sám archanděl Gabriel, který korán obdržel od Alláha. Korán je tedy mezi muslimy považován za autentické sdělení od Alláha. Korán je základem jak islámského vyznání. Jakožto „svatá kniha islámu“ bývá srovnáván s křesťanskou biblí. Ačkoliv se toto srovnání nabízí, od bible se koránjasně odlišuje formou i obsahem. Dalo by se říci, že pro muslimy je Korán významnější než Bible pro křesťany. Jeho symbolika pro muslimy občas bývá srovnávána se symbolikou Ježíše Krista pro křesťany.Korán: jeden z nejmenšíchJeden z nejmenších výtiskůKorán stanovuje některá konkrétní pravidla, příkazy, zákazy a někdy dokonce i tresty za porušení těchto pravidel. Je tedy muslimy považován i za základ šarii, islámského práva. V islámu není rozlišováno mezi náboženstvím a právem, což začíná již koránem. Příčinou tohoto jsou okolnosti vzniku této knihy. Mohamed nebyl pouze duchovní, ale též politický a vojenský představitel a obsah koránu proto odpovídal jeho aktuální situaci a potřebám. Ačkoliv korán tvoří základ nejdůležitější část šaríi, pro jeho výklad jsou používány i další prameny.Pro studium Koránu je důležité učení o verších nahrazených a nahrazujících (anglicky Abrogation, či arabsky Naskh Mansukh), jež stanovuje, který verš je důležitější, pokud se objeví mezi verši rozpor.

Výklad Koránu

Interpretace koránu a terorismusInterpretace koránu a terorismus: je korán na straně teroristů, nebo jej teroristé zneužili aby obhájily své činy?Muslimové věří, že korán je slovem božím, věří, že existoval v určité podobě už před narozením Mohameda – u Alláha. Přestože byl korán předán Mohamedem, muslimové věří, že Mohamed byl pouze prostředníkem a tedy že pokud člověk čtekorán, je to jakoby k němu promlouval samotný Alláh. Je tedy jasné, že korán nenabízí stejný prostor pro interpretaci jako například Nový zákon, který nepochází od Boha, ale je, z islámského hlediska, pouze záznamem zážitků a postřehů nejbližších žáků Ježíše Krista. Muslim by měl dle Islámských učenců vidět v koránu relevantní příručku pro jeho současný život, přestože Mohamed začal přednášet Korán před 1400 lety lidem žijícím v jiných podmínkách. Dle muslimů bylkorán seslán, aby vedl lidstvo po všechny nadcházející časy ve všech místech světa.

Tafsir – komentář koránu

Vytváření komentářů je jednou z prvních muslimských teologických akademických aktivit. Prvním kdo začal objasňovat význam a důležitost jednotlivých veršů byl Mohamed, další byli mezi prvními společníky Mohameda. Islám uznává několik forem komentářů koránu:
  1. Za nejspolehlivější komentář je považován komentář nacházející se v samotném koránu. Způsob jakým určité verše vysvětlují jiné je považován za nejvýznamnější a nejdůvěryhodnější formu komentářů.
  2. Druhá forma komentářů je jakým způsobem interpretoval korán Mohamed. Jeho komentáře, vedle jeho skutků jsou zaznamenány v hadísech
  3. Společníci Mohameda a další generace nábožensky vzdělaných Muslimů  započali tradici další formy komentářů koránu. Jedinci, kteří splní řadu podmínek, jsou chápáni jako způsobilí k vytváření vlastních komentářů. Mezi tyto podmínky patří například, že znají Arabštinu, jsou schopni jasného chápání, jsou věřící, zdržují se vlastního úsudku, konzultují s dalšími učenci atd.

Struktura Koránu

Originál Koránu  Uthmanské redakceOriginál Koránu Uthmanské redakceKorán nemá žádnou pevnou strukturu, plynulý „příběh“. Spíše než o knihu v klasické podobě se jedná o v psané formě zaznamenaná orální poselství, proslovy Mohameda. To také vysvětluje, proč se některé motivy a témata opakují i desetkrát. Je sice rozdělen na 114 súr (kapitol) a 6237 áj (veršů), ale i jednotlivé súry jsou často složeny ze zcela nesourodých skupin veršů, mnohdy seslaných v rozpětí mnoha let. Definitivní podoba byla koránu dána při uthmánské redakci (651-656),  kdy měla být vytvořena konečná podoba koránu, protože po smrti Mohameda existovali až 4 verze koránu jež se drobně lišili a způsobovali spory uvnitř rozrůstajícího se islámského impéria . Uthmanská redakce z neurčitého důvodu seřadila jednotlivé súry podle délky textu, nikoli dle doby seslání.1V Evropě jsou časté pokusy právě o chronologické seřazení súr podle předpokládané doby seslání jejich (celé súry či její podstatné části). Stejně tak činí české vydání z roku 1972 v překladu Ivana Hrbka.2 Takovéto řazení je mnohem  logičtější, přesto text ani tak nezískává ucelenější podobu. Chronologické řazení je důležité i kvůli pokynům o verších „zrušených a zrušujících“ (anglicky Abrogation, či arabsky Naskh Mansukh). Podle této praxe, zavedené již Mohamedem, mají později seslané verše vyšší hodnotu a ruší význam těch starších. Důvodem byla nutnost znovu přeformulovávat příkazy a zákazy podle aktuální situace islámské obce. Zdroj: koranoislamu.cz/